Letošní rok je pro moje běhání nějaký nešťastný; Novoroční půlmaraton jsem běžel skoro bez tréninku po zranění, zimní pohár jsem úplně vynechal, překonal chřipku a teď se vzpamatovávám z angíny. Naposledy jsem byl nemocný asi před dvaceti lety; teď už na mě asi dolíhá stáří...
V pátek jsem si vyzvedl startovní tašku s čipem, funkčním tričkem, poukázkami na občerstvení a plánkem Lužánek. Vzhledem k počtu běžců a propustnosti trati jsou vypsané dva běhy, já běžím ten rychlejší, kde se předpokládá čas pod 35 minut.
V sobotu jsem se pořád rozmýšlel, jestli běžet, nebo ne. Netrénuju už dva týdny, kašel a bolest krku přestaly včera. Nakonec jsem přijel do Lužánek skoro hodinu před startem, odběhl v parku dva zkušební kilometry a protože se mi dýchalo dobře, rozhodl jsem se závod pomalu odběhnout. V šatně jsem ještě vyloudil od Dana Orálka věnování do jeho knížky (je bezvadný, ochotný, i když ho otravuju 15 minut před startem) a šel na trať. Zařadil jsem se do zadních řad a počítal s tím, že pokud budu moc pomalý, vzdám.
Start byl opožděný asi o 20 minut. Teplota ideální, kolem 14 stupňů. Vzhledem k zdravotnímu stavu jsem neriskoval moc lehké oblečení a nechal si dlouhé elasťáky a triko s dlouhým rukávem.
Předpokládal jsem, že v elitním běhu budou i běžci vzadu rychlí, ale skutečnost byla jinde. Vyběhl jsem v mírném tempu, ale i tak mi pořád někdo překážel. Obíhal jsem zleva, zprava i po trávě, až jsem se nakonec dostal do svižného tempa. Zjistil jsem to po prvním kole, kde jsem naměřil mezičas 6:09. Od plánovaného opatrného tempa 7 minut na kolo se to hoooodně lišilo! Měl bych zpomalit, ale pořád předbíhám spoustu hobíků s nadváhou a sluchátkama v uších; přece se nepotáhnu za nima!
Na začátku druhého kola se mi rozvázala pravá bota. Ani nepamatuju, kdy se mi tohle stalo při závodě. Naštěstí dnes mi jde spíš o rozběhání, než o výsledek, takže zastavuju a v klidu zavazuju tkaničku. I tak jsem zvládl druhé kolo za 6:17 a ani jsem nezakašlal.
Ve třetím kole už trochu pociťuju tréninkový výpadek, ale v tak krátkém závodě žádná katastrofa. V půlce mě předbíhá o kolo první Keňan Kimaiyo, chvilku po něm i druhý Kemboi. Sil ubývá, ale mezičas je celkem slušný 6:22.
Ve čtvrtém kole už mi nedělá problém ubrat tempo, hlavně malé stoupání před závěrem mi dává zabrat, cílovou rovinku spíš vyklusávám, abych si odpočinul. Diváci jsou bezvadní, stojí skoro kolem celé trati a jsou i dost slyšet. Jenom hulit by tady nemuseli... Mezičas čtvrtého kola je nejpomalejší, 6:35.
 |
| ve stoupání ke konci kola |
Konečně vbíhám do posledního kola. Jsem rozhodnutý, že nebude žádný cílový finiš, co si zaběhnu během kola, to budu mít. Závěrečné přepínání nejvíc zatěžuje plíce a průdušky a to si ty moje nezaslouží :-). Ve stoupání a na cílové rovince mě předbíhají asi čtyři běžci, ale nevadí, umístění je i tak mnohem lepší, než jsem předpokládal, v prvním běhu jsem 72., celkově 77. z 500 v čase 31:53, v kategorii do padesáti let, kde patřím mezi nejstarší, jsem 14. Teď jenom doufat, že to neodskáču další angínou. Začal jsem kašlat, ale to bývá normální.
Občerstvení jsem si nakonec nevyzvedl, protože fronta vypadá aspoň na čtvrt hodiny a na to nemám čas, dnes mě čeká ještě směna, dám si něco v klidu doma.
Foto alka07, Rajče. Díky
