14. září 2013
Brněnská pětadvacítka
Termín závodu mi moc nesedl, běželo se v poledne a já jsem šel po noční spát v půl sedmé ráno. K tomu ještě beru antibiotika, takže vyhlídky nic moc. Aspoň počasí vyšlo pro běhání celkem ideálně - teplota kolem 15 stupňů, občas trošku sprchlo. Vloni se měnila trať, protože opravovali cyklostezku mezi Komínem a Bystrcí, takže z Morendy se přeběhl Červený kopec, kolem Anthroposu a pak proti proudu Svratky ke Komínské sokolovně. Tady byla otáčka, běželo se zpět k lanovému centru pod Červeným kopcem a zase zpět do Komína a po další otáčce už zpátky na stadion. Prý byly na tuhle variantu tak pozitivní ohlasy, že už to nechali i letos tak.
Po předchozí registraci se platilo startovné 100 kč, dostali jsme papírové číslo a žádný čip. Přemýšlel jsem, jestli si na triko neoblíknu ještě vestu, ale nakonec jsem to zavrhl a udělal jsem dobře.
Přesně v poledne jsme odstartovali, bylo nás 86 - dnes se běží na výstavišti Run Tour, což určitě dost lidí odvedlo. Držím se kolem 10. místa, tempo je dost svižné, takže se nesnažím držet kontakt s prvníma. Oběhli jsme jedno kolečko a vyběhli ze stadionu a na 1. kilometru si kontroluju mezičas. Naplánoval jsem svižné tempo 4 minuty na kilometr a hodinky mi ukazují 3:45. Chtělo by to ubrat, ať se po pár kilometrech netrápím, ale předbíhá mě Ondra Strnad s jedním dalším běžcem, takže se jich snažím držet - zatím to nestojí moc sil. Ve stoupání na Červený kopec mám na značce 2 km čas 7:30, to už je moc, musím zpomalit. Ondra se mi o pár metrů vzdálil, ale s tím počítám. Z kopce zase natahuju krok, ale i tak se přeze mě přeženou tři borci, jeden z nich je Petr Svoboda; divím se, že se vůbec octl za mnou. Na pátém kilometru mám k dobru proti plánu skoro minutu. První a jediná občerstvovací stanice na Veslařské; dávám si ionťák. Přebíháme na levý břeh Svratky a pro mě začíná sólozávod - špička mi utíká a zezadu se nikdo neblíží, to mi vyhovuje. Tempo se mi podařilo vyladit na 4 minuty na km a pořád držím minutový náskok. Před Komínskou otáčkou si prohlížím borce před sebou, většinou mladí kluci. Přede mnou Ondra, parťák mu začíná utíkat, ale zato stahuje jednoho borce ze špičky. Držím svoje tempo a čekám, kdy mi začnou chybět síly - naštěstí marně. Naopak se mi zdá, že zkracuju náskok běžců přede mnou. 8. kilometr a čas 30:50; to přece není možné, vždyť takhle si dnes udělám osobák na desítku! A taky jo, číslici 10 přebíhám po návratu na Veslařskou a čas 38:37! Nechce se mi tomu věřit a přemýšlím, jestli je v pořádku značení. Rád bych to s někým probral, ale běžím pořád sám, i když Ondra s novým parťákem se přibližují. Na občerstvovačce piju zase inťák a kelímek házím vzorně do koše. Za Anthroposem obíhám bahnitý úsek po hrubé kamenné dlažbě a pomalu se přibližuju k druhé otáčce v polovině trati. Na borce před sebou už ztrácím jenom pár metrů a pořád se mi běží dobře, žádná krize; nechápu to, ale je to moc pěkný pocit. Preventivně si beru tabletu Carbosnacku. Po zkušenosti z Blanska, kde jsem ji rozpouštěl v puse osm kilometrů, půlku rozkousávám a druhou půlku schovávám pod jazyk. Před Anthroposem předbíhám Ondru a věším se za borce v žíhaném triku, který se propadl zepředu, ale teď běží zase svižně. Na Veslařské váhám s předbíháním, nechci přepísknout už tak rychlé tempo. Piju obyčejnou vodu, aby mě nezačalo píchat v boku a za mostem se odhodlávám k předběhnutí. Do otáčky předbíhám ještě dalšího. Pořadatel na Komínské otáčce mě povzbuzuje: "Dobrý, super čas!" To vím, teď jenom vydržet. Ještě před Veslařskou předbíhám dlouhána v červeném triku. "Běž, já už vypínám". Odpovídám něco povzbudivého a ukrajuju další metry. Občerstvovačku tentokrát míjím, nechci riskovat nějaké bolení, těch pět posledních kilometrů vydržím bez pití. Před stoupáním na Červený kopec se otáčím a vypadá to, že mám dostatečný náskok. Zkracuju krok a zpomaluju, abych do kopce nevyhořel. Za vrcholem zase zrychluju, z kopce se běží přece jenom líp. Daleko přede mnou nikdo, není kam spěchat. Sbíhám do parčíku u řeky a v zatáčkách zjišťuju, že mám asi patnáct metrů za sebou borce v červeném triku, snaží se na mě dotáhnout. Zrychluju zase jak mi síly dovolí, to by mělo stačit, vždyť už přece nemohl... Půl kilometru před cílem mrknu za sebe, náskok mám pořád stejný, ale aspoň se nezmenšuje. Na stadionu mě čeká jedno kolečko, čekám, jestli nepřijde nějaký ostrý finiš, ale naštěstí nepřichází. Probíhám cílem v čase 1:37:48 a nechce se mi tomu věřit, super závod! Doběhl jsem v celkovém pořadí 12., v kategorii 2. za Petrem Svobodou.
