Běh okolo přehrady Křetínky

2. 11. 2013

Z obavy před zdržování dušičkovými řidiči v kloboucích jsme vyjeli už ve 12:15, takže v Letovicích jsme byli už hodinu před startem, který byl plánovaný na 14:00. Dva roky jsem tady neběžel a dnes je buď podstatně víc běžců, nebo jsou línější a hodně jich jezdí autem - moc míst k parkování už nebylo.
Zaplatili jsme startovné 100 kč, dostali číslo, energetický nápoj, jabko, lístky na občerstvení a do tomboly. Šatny jsme našli dvě (pánské) a místa bylo dost. Dilema s oblečením jsem vyřešil odvážně; teploměr před halou sice ukazoval deset stupňů a bylo zataženo, ale zdálo se mi dostatečně teplo na letní dres, takže jsem vyběhl jenom v trenýrkách a tričku. Bylo to dost na hraně, ale skoro nefoukalo a čekal jsem, že se cestou zahřeju.

start

Na startu jsem se snažil dostat přiměřeně dopředu, zůstal jsem asi ve třetí řadě. Přesně ve dvě jsme vyběhli. Začal jsem svižně a držel se v první desítce, což bylo trochu moc vepředu, kousek za Orálkem, Míčem a spol. K Letovickému náměstí jsem se držel na stejné pozici, ale už jsem zařadil o něco nižší rychlost, abych v blízkém kopci "nezadřel motor". Sem tam mě někdo předběhl, ale žádné davy to nebyly. Na druhém kilometru se trať začala zvedat, lehce jsem zkrátil krok. Kilometrovník nikde žádný, až později se na silnici objevila oprýskaná trojka. Mrkl jsem na stopky: 11:34. Pokud to bylo opravdu po třech kilometrech, je to dost rychlé. Až do Křetína silnice střídavě stoupá a klesá, stoupání je víc. Za odbočkou na Vranovou je na silnici výrazně namalovaná pětka, mezičas 20:04 - no, jakž takž. V Křetíně zatáčíme doprava a konečně si trochu odpočineme během s kopce. Cestou k Dolnímu Poříčí míjíme rybníček, o kterém jsem si dřív myslel, že už je to Křetínka. Klesání je za náma a teď už jenom stoupáme, probíháme Lazinovem a pěkná asfaltka se mění na rozbitou silničku plnou děr. I tak si nacházím čas a kochám se krásným okolím přehrady; stálo by za delší výlet.

asi 5. km

Na desátém kilometru další značka a mezičas 40:10. Za chvilku probíhám nejvyšší bod tratě a do Letovic už trať jenom klesá. Je mi trochu zima, aspoň dlouhý rukáv bych snesl. Podbíháme železničním podjezdem, dobíhám borce v modré bundě. Uhýbá z ideální stopy a ukazuje, že můžu před něj. Zatím ještě mám nějaké síly, tak toho využívám. Pak za sebou dost dlouho slyším supění, takže mě jalo podezření, že se za mě zavěsí a pak přesprintuje, ale když jsem se po sto metrech ohlídl, měl už hodně velký odstup, takže jsem ho podezíral zbytečně. Cíl je skoro na dohled a za mnou minimálně 80 metrů díra. Mírně zvolňuju tempo a v klidu dobíhám v čase 56:04.
Šatna je skoro prázdná a využívám i sprchy s horkou vodou. Za lístek dostávám párek s chlebem, beru si čaj a s Tomem zasedáme ke svačině. Pořadatelé jsou tradičně perfektní, od regulovčíků na trati až po lidi za barem. Jediný skřípot se tradičně objevil při zpracování výsledků na archaickém počítači s jehličkovou tiskárnou. "Operátor" nechce, nebo možná nemůže, říct průběžné výsledky, prý až doběhnou všichni. Stejně si nemyslím, že bych byl v kategorii na bedně, takže nečekáme na vyhlášení a jedeme domů, v šest musím být na noční.
GPS mi naměřila 14,1 km, o 600 metrů míň, než je oficiální délka závodu, reálnou hodnotu bych odhadl asi na 14,3 km,


foto Lenf, díky.