Žižkovský vysílač

12. 6. 2010

Na Náměstí Republiky jsem nastoupil na šalinu (tady vlastně tramvaj) 26 a vystoupil na zastávce Lipanská. Vysílač je vidět z dálky, takže jsem prokličkoval uličkama a za pár minut stál pod ním.
Vypadá opravdu impozantně - s 216 metry je to nejvyšší věž v republice. Od země vedou nahoru tři ocelové tubusy do výšky 134 metrů. Na nich je od roku 2000 nainstalované výtvarné dílo Davida Černého Miminka - haranti lezou nahoru dolů po tubusech.
Věž postavily Vítkovické stavby Ostrava v letech 1985 - 1992. Stavba to byla docela kontroverzní - obyvatelé měli obavy z nebezpečného záření, což se údajně nepotvrdilo, a kvůli výstavbě byla zabraná část židovského hřbitova (na zbytek hřbitova bych se rád podíval, ale bylo zrovna zavřeno). Podle serveru Virtual Tourist.com byl žižkovský vysílač ohodnocený jako druhá nejošklivější stavba světa po baltimorském divadle, což se mi moc nezdá, mě se vysílač docela líbil.
Základ věže tvoří v hloubce 15 metrů železobetonová, 4 metry silná deska o průměru 30 metrů. Konstrukci tvoří tři ocelové tubusy o hmotnosti 2850 m, z nichž v hlavním o průměru 6,4 m jsou dva osobní výtahy, ve druhém a třetím o průměru 4, 8 m nákladní výtah a schodiště. Ve výšce 69,5 m je kavárna a restaurace pro 120 návštěvníků a ve výšce 93 m je prosklená vyhlídka. Ve výšce 190 m je připevněna televizní anténa zajišťující, ve výšce 118 m jsou anténní a vysílací agregáty radioreléových spojů. Vypočtená výchylka věže na vrcholu činí až 120 cm.
Po zaplacení vstupného 120 kč a průchodu moderním turniketem jsem nastoupil do výtahu, který kromě patra (jede se do osmičky) ukazuje i výšku nad zemí.
Tři vyhlídkové kabiny jsou v podstatě stejné a propojené chodbami. Vzadu vyvýšené pódium s dalekohledem na mince a popisem panoramatu, vyhlídkový ochoz celý prosklený bez možnosti okno otevřít, bohužel pro fotografy. Výhled opravdu stojí za to, Praha je jako na dlani a vidět je při dobrém počasí údajně až sto kilometrů.

K židovskému hřbitovu:  Pozemek k pohřebním účelům tehdy koupil od pražského magistrátu Andreas Nemis a od 16.1.1680 začali pražští židé pohřbívat své mrtvé na pozemku bývalé olšanské vinice, které zaujímala asi osminu rozlohy celého pozdějšího hřbitova. Vedle hřbitova si Židé postavili také svůj lazaret. Na starém olšanském hřbitově se údajně pohřbívalo i v době vypovězení židů z Prahy v letech 1745-48. Když Josef II. zakázal pohřbívání na všech hřbitovech uvnitř města, stal se morový hřbitov na Žižkově hřbitovem veřejným pro celý pravý „židovský“ břeh Vltavy. V roce 1787 byla za budovou lazaretu vyhloubena studna. Zachovala se dodnes, je už ovšem léta zazděná. Díky aktuárovi Koppelmannu Liebenovi víme, že okolo roku 1890 se tady každoročně pohřbívalo 200-400 lidí. Za více než jedno století bylo na starém židovském hřbitově na Žižkově pohřbeno takřka 38.000 osob. Nejnovější historie hřbitova je velmi smutná. I když přežil druhou sv. válku a nacistickou okupaci bez úhony, byla v roce 1960 zbořena vysoká obvodová zeď, náhrobky v jv. části byly povaleny a překryty navezenou zeminou a větší část pohřebiště byla přeměněna v Mahlerovy sady. Dnes už prakticky neexistují ani ty sady. Při hloubení základů byla zrušena většina hrobů ve střední části hřbitova a vybagrované náhrobky byly po několik měsíců vyváženy na skládku za Prahou. Zůstalo jen toto torzo v severní části hřbitova a restaurovány byly jen nejvýznamnější náhrobky rodiny Landaů.


zdroje: http://www.atlasceska.cz/praha/zizkovska-vez-televizni-vysilac/
           http://cs.wikipedia.org/