Petřínská rozhledna byla v pořadí třetí sobotní vyhlídka po Žižkovské věži a Prašné bráně.
Po menším zakufrování a jízdě dvaadvacítkou opačným směrem jsme vystoupili na zastávce Újezd a přešli k dolní stanici lanovky. Udělal jsem dobře, že jsem obětoval 100 kč za celodenní jízdenku (kde jsou ty časy, kdy dopraváci jezdili zdarma...), protože platí i tady. Odjezd jsme měli zpestřený potyčkou statné pracovnice lanovky s rusáky, kteří nejspíš neměli jízdenku.
Na rozhlednu jsem po zaplacení vstupného 100 kč vystoupal jenom se Zuzkou - Slávka s Romanem radši zůstali dole u pivka. Schodiště jsou dvě - jedno pro výstup a jedno pro sestup, stejně jsme se ale museli vyhýbat pomýleným sestupujícím. Po zaplacení poplatku je možné vyjet i výtahem, ale to by bylo pod naši úroveň :-).
Spodní ochoz je ve výšce 20 metrů nad zemí. Je otevřený a i z něj už je docela pěkný výhled. Ve vnitřní, zasklené části, visí 4 obrazy "Rozhled s Petřína s vrchole Rozhledny" z roku 1895. Po dřevěných schodech, které nápadně připomínaly laminátovou podlahu, jsme vystoupali na druhý ochoz ve výšce 60 metrů. Ten už je zasklený, jenom asi 3-4 okýnka se dají otevřít, čehož jsem využil a udělal pár fotek. Asi je rozumné, že je ochoz uzavřený, protože vichr je v téhle výšce docela silný. Měli jsme štěstí, bylo jasno a rozhled opravdu moc pěkný. Taky toho bylo víc k vidění, než v roce 1895 :-).
Další technické údaje: nahoru vede 299 schodů, celková nadmořská výška 384 metrů nad mořem. Základová deska má plochu 300 metrů čtverečních a hloubku 11 metrů. Váha železné konstrukce je 175 tun a v roce 1891 ji podle návrhu inženýrů Prášila a Součka postavila Mostárna Pražská.
V suterénu vstupní části věže byla v době naší návštěvy mimo WC taky výstava "Jára Cimrman, génius, který se neproslavil", k vidění byly například brýle proti včelám, cestovní nočník nebo slavná zubařská drezína.
Žádné komentáře:
Okomentovat