12. 6.
Prašná brána sice není klasická rozhledna, ale jde o historicky významnou stavbu a výhled z ochozu je docela zajímavý.
V prvním patře jsem si zaplatil vstupenku (asi 100 kč), součástí byla i výstava Husitství, takže jsem si prohlížel mimo jiné kopie oblečení mistra Jana Husa, Jana Žižky, dobových zbraní a vozů. Vnitřní výzdoba věže je taky velice zajímavá - ze zdi trčí dovnitř sochy, jakoby chrliče - pravděpodobně alegorie panovnických ctností, v oknech jsou vitráže, stropy jsou klenuté a zdobené.
Po kamenném točitém schodišti (řádně ohlazeném za ty stovky let) jsem vyšel nahoru na ochoz, který je ve výšce 44 metrů a stoupá se na něj po 186-ti schodech. Břidlicová střecha se čtyřmi nárožními 6 m vysokými věžičkami je u ochozu poseta nejrůznějšími podpisy návštěvníků, nejstarší pocházejí z roku 1821 a 1844.
Celková výška věže je 65 metrů.
Výhled je možný skrz otvory v ochozu; zajímavostí byly zalaminované fotky památek, viditelných z toho kterého okna i s popisem.
Věž je otevřená denně 10 - 23 hod.
Na internetu jsem zjistil, že:
Její výstavba začala v roce 1475 pod vedením zednického mistra Václava. Ten však na tak náročný úkol podle soudu konšelů nestačil, a tak jej brzy nahradil Matyáš Rejsek z Prostějova. Brána, původně nazývaná Nová, byla založena téměř devět metrů pod úrovní dnešního terénu a byla vysoká 42 metrů. Stavba však zůstala nedokončena, protože po přestěhování krále Vladislava na Pražský hrad v roce 1483 ztratili Staroměstští o její dostavbu zájem. Proto byla asi jen provizorně zastřešena. Postupně ztratila jakoukoli funkci a dokonce se uvažovalo o jejím zboření. Asi od poloviny 18. století sloužila jako skladiště střelného prachu; proto se jí začalo říkat Prašná. Při pruském obléhání Prahy roku 1757 značně utrpěla a roku 1799 byla zbavena své poškozené výzdoby.
Dnešní vzhled získala až za pseudogotické puristické úpravy v letech 1878-1886, kterou vedl architekt Josef Mocker za spolupráce českých sochařů, např. Bohuslava Schnircha a Ludvíka Šimka. Za předlohu posloužila podoba Staroměstské mostecké věže. Mocker dal zhotovit novou dlátkovou střechu s nárožními věžicemi a ochozem a odstranit hodiny ze začátku 19. století. První patro zaklenul stavitel hvězdovou klenbou, druhé patro síťovou klenbou. Průjezd má síťovou klenbu a brána je zakončena ochozem a dlátovou střechou. První patro ze strany Celetné zdobí sochy Jiřího z Poděbrad a Vladislava II., z druhé strany Přemysla Otakara II. a Karla IV. Sochy králů jsou obklopeny znaky zemí, kterým vládli. V rozích jsou alegorie panovnických ctností. Nad sochami panovníků jsou okřídlení andělé a na čtyřech rohových sloupech lev se znakem Starého Města pražského. Ve výši druhého patra jsou sochy českých patronů a světců, v jejich středu na východní straně Kristus, na západní straně Panna Maria s dítětem. Průčelí do Celetné ulice nese sochy Adama a Evy, protilehlé průčelí sochy sv. Petra a Pavla. U cimbuří jsou znaky českých královských měst. Nad průjezdem na východě je poprsí rytíře s páskou s latinským nápisem s tímto významem: Hle, Praha. Poctivým jsem matkou, podvodným macechou; tito nechť prchají a přicházejí ti, kdož sami od sebe chtějí dobro. Na západní straně poprsí Matěje Rejska, který drží pásku s touto latinskou prosbou: Ó měšťane, odpusťte nehodným lidem žijícím bez zákona, působiti násilí mě, nádobě ušlechtilé. Na straně sousedící s Obecním domem jsou zbytky gotické plastické výzdoby představující lehce pohoršlivé výjevy. Ze strany od Obecního domu je mezi poschodími zvláštní arkýř, který sloužil jako klozet. Břidlicová střecha se čtyřmi nárožními 6 m vysokými věžičkami je u ochozu poseta nejrůznějšími podpisy návštěvníků, nejstarší pocházejí z roku 1821 a 1844.
zdroje: http://cs.wikipedia.org/
http://www.pis.cz/
Generální oprava byla provedena v letech 1961 - 63, dílčí rekonstrukce sochařské výzdoby v roce 1992.
Žádné komentáře:
Okomentovat