sobota 6. 11. 2010
Tento závod jsem běžel jenom jednou, před dvěma lety a líbil se mi. Jediná potíž byla s hledáním místa startu, nakonec jsem musel volat organizátorovi a nechat se navést :-). Letos už jsem věděl, kde mám hledat, ale stejně jsem našel úzkou uličku, vedoucí z Pražské ulice ke sportovní hale až na druhý pokus. Pro jistotu jsem si uložil bod do navigace.
Hned za vchodem do haly byly stolky s registrací; přišel jsem asi půl hodiny před startem a fronta žádná. Zaplatil jsem 100 kč a dostal startovní číslo na špagátkách, lístek na občerstvení a do tomboly.
Posledně jsem dorazil asi minutu před startem a převlíkal jsem se u registrace, teď jsem v klidu našel jednu z šaten a převlíkl se tam. Na začátek listopadu bylo krásné teplíčko, tipoval bych asi na 16 stupňů, tak jsem po dlouhé době oblíkl lehké běžecké trenýrky a triko s krátkým rukávem.
Poslední dobou trénink trochu flákám, abych šetřil naražené koleno, ale po startu (přesně ve 14:00) jsem se stejně snažil tlačit dopředu. Vyběhli jsme na Pražskou, dali se doprava po krajnici až ke kruhovému objezdu, pak zase doprava, přez náměstí a mírným, ale dlouhým stoupáním se blížili ke Křetínce. Tempo se mi zdálo dost vysoké, ale stejně se ještě občas našel někdo, kdo mě předběhl. Za chvilku jsem ale předbíhal první odpadlíky, kteří přepálili start, jeden popadal dech tak hrozným způsobem, že vypadal skoro na kolaps. Na úrovni přehradní hráze se silnice srovnala, ale zase se do nás opřel docela silný protivítr; nevadí, vysocí běžci to mají horší, zaberou větší plochu :-). Tempo se mi pořád zdá dost vysoké, kilometrovník nikde žádný, ale pulsmetr ukazuje 152, takže trošku zvolňuju, ale přede mnou jsou na tom asi stejně, rozestupy se nemění. Deset metrů přede mnou běží holka asi v mých letech, o sto metrů dál ve skupince chlapů Ivana Martincová. Konečně vidím na silnici první značku, pátý kilometr. Mrknu na stopky, 21:10, nic moc, ale vybíhali jsme dlouhý kopec, takže to ujde. Silnice je pořád zvlněná a zakroucená, přebíháme z jedné strany na druhou, aby jsme běželi ideální stopou, vítr je pořád nepříjemně silný.
V Křetíně zatáčíme doprava a sbíháme z kopce, holka přede mnou si udržuje pořád stejný odstup, seběhy umí. Po pár stech metrech se trať zase zvedá a vidím, že holka dělá docela dlouhé, trochu křečovité kroky, že by krize? Držím pořád stejné tempo, začínám jí dýchat na záda a nakonec se dostávám před ni. Trošku jsem přidal, abych si udělal odstup, pak se kochám výhledem na přehradu po pravé straně a vbíhám do závěje štěrku na krajnici, nohy při odrazu podkluzují; Franto, dávej bacha!
Sto metrů přede mnou teď táhne Ivana Martincová v závěsu dva chlapy. Vítr teď fičí zezadu a nadouvá startovní číslo jako lodní plachtu. Běžíme z Křetína do Lazinova, asfaltka je dost rozbitá, ale co bych čekal od polní cesty? Dívám se, že jeden z chlapů předbíhá Ivanu a druhý si protahuje ruce a ohlíží se, jaký má náskok, asi už mu síly taky ubývají. Já na tom nejsem o moc líp, ale stejně zrychluju. 10. kilometr a čas 42:25, docela slušný. Stáhl jsem náskok asi na osmdesát metrů, ale do kopce se takhle nepoženu, takže se zklidňuju. Brzo se ale silnice láme a sbíháme dolů, Letovice se blíží. Prodlužuju krok a zařazuju vyšší rychlost. Chlapík v černém dresu ztrácí kontakt s Ivanou a znova se ohlíží. Předbíhám ho a na Ivanu ztrácím už jenom asi třicet metrů. Cedule Letovice už je na dohled a předbíhám i Ivanu, to už se mi asi hned tak nepodaří. Držím rychlost, vbíhám do zatáčky, pod železniční tratí a cítím, že se mi začíná točit hlava, přehnal jsem tempo. Trochu ubírám a nenápadně číhám za sebe. Získal jsem asi třicet metrů, jestli za mnou někdo nastoupí, těžko ho udržím. Naštěstí na to nikdo neměl náladu a probíhám cílem v čase 58:32, což je na 14,5 kilometrů dobrý výsledek.
Po vyklusání se jdu převlíct do šatny, beru ručník, že si aspoň opláchnu obličej a světe div se - umývárna plná páry ze tří sprch, tekla horká voda! To se na závodech moc často nevidí, klobouk dolů před pořadateli. Hned jsem přehodnotil plány a horká sprcha byla moc příjemná.
Pak přišla řada na párek s chlebem, na pivo jsem si jako řidič nechal zajít chuť. Po 16. hodině začalo v sále vyhlášení vítězů - nic pro mě, skončil jsem celkově 24., v kategorii 40-49 let 7. Po vyhlášení ještě docela bohatá tombola, ale já mám štěstí v lásce, takže nic :-).
Celkové hodnocení - trať pěkná, trochu kopcovitá, asfalt, na polní cestě místy všelijaký, ale schůdný. Čekal jsem v polovině nějakou občerstvovací stanici, ale nebyla tam; žádný velký problém to nebyl, dalo se to doběhnout i tak. Jednoznačně musím pochválit pořadatele. Všechno bylo perfektně zajištěno - od registrace přes vyznačení trati, hlídky na křižovatkách, občerstvení v cíli, všude plno ochotných a pracovitých lidí. Je vidět, že v Letovicích se snaží o udržení dobré pověsti a daří se jim to. Při vyhlašování vítězů se dokonce pořadatel omlouval, že kvůli krizi se oproti minulým ročníkům nevyhlašuje prvních pět běžců v kategorii, ale jenom tři...
Takže - příští rok první listopadovou neděli nashle v Letovicích.
Web závodu:
http://www.mks-letovice.cz/fan-club/index.php?id01=akce&id02=bop&id03=prop
Žádné komentáře:
Okomentovat