9. 5. 2010
Počasí se docela vyvedlo, sluníčko nesměle svítilo, ale když jsem kolem deváté ráno vyjížděl, bylo kolem třinácti stupňů.
Do Blanska jsem se dostal po obvyklé trase Bílovice - Adamov - pod Novým hradem. Bohužel jsem doma zapomněl nychystaný itinerář i s mapou, takže jsem jel instinktivně; věděl jsem, že mám jet z Blanska na severozápad a matně se mi vybavovala obec Spešov. Projel jsem Blanskem po docela frekventované Svitavské a Poříčí, odbočil jsem na Dolní lhotu, kde jsem sice nenašel žádnou oficiální směrovku, ale před jedním domem byla dřevěná tabulka se šipkou na Spešov. Tam už jsem našel i mapu okolí, nastudoval jsem si trasu až k rozhledně. Takže zpátky na frekventovanou silnici 374, po ní do Rájce - Jestřebí. Na kruhovém objezdu doleva kolem potoka Býkovka po silnici 377, kde už se jelo trochu volněji. V Bořitově jsem si mohl na další mapě zkontrolovat směr. Zrovna se tam konal nějaký cyklistický závod a já jsem se na horalu proplítal nervózníma bikerama na jeho startu. Po cyklostezce 5201 jsem vystoupal kolem Bořitovského letiště a objevily se dva kopce, které jsem správně odhadl jako Velký a Malý Chlum - na zadním kopci byla vidět malá rozhledna. Na stránkách obce Obora jsem dokonce objevil tuhle pověst:
To se prý kdysi dávno vsadila bába čarodějnice s čertem o to, kdo z nich za jednu noc nanosí větší kopec písku. Čert prý létal pro písek kamsi daleko a přinášel jej ve velkém plochém koši, kterému se říkalo opákla. Bába byla chytřejší. Čekala vždy, až čert odletí, a pak mu odnášela v zástěře to, co donesl, a sypala na svou hromadu. Čert se divil, že bába má hromadu větší, létal čím dál rychleji, ale nebylo mu to nic platné, bába ho vždy předstihla. Ovšem už ani bába nestačila písek přenášet, protože se čert vracel čím dál rychleji, a tak použila další lest. Měla prý s sebou kohouta a lucernu. Tu rozsvítila ještě před svítáním, kohout zakokrhal a čert, který se právě vracel s opálkou plnou písku, poznal, že sázku prohrál. Ve zlosti hodil opálku na zem mezi oba kopce a vznikl tak malý kopec mezi oběma Chlumy, tzv. Opálka.
Za vesnicí jsem najel na polní cestu, která byla dost vlhká, ale blátu se dalo vyhnout. Po výjezdu prvního stoupání se objevil docela impozantní pohled na Malý Chlum, z východní strany poznamenaný těžbou. Po celkem mírně stoupajících serpentinách jsem pohodlně vyjel až nahoru na "Moravský Říp", jak prý se Malému Chlumu říká. Mimochodem Malý Chlum je s nadmořskou výškou 488 metrů o 28 metrů vyšší, než Velký Chlum.
Rozhledna stojí na zvláštně plochém vršku kopce. Z informační tabule jsem vyčetl, že tady kdysi bylo silně opevněné Halštatské hradiště.
O samotné rozhledně se prý říká, že je to největší myslivecký posed v republice :-). Dřevěná stavba je vysoká asi 10 metrů. Po žebřících se vystoupá na dvě šestiboké plošiny, horní ve výšce sedm metrů. Žádné cedule s reliéfem okolí nahoře nejsou, ale vzhledem ke skromnosti stavby jsem je ani nečekal. Rozhledna sice není vysoká, ale krásný rozhled je na všechny strany. Dokonce by měly být vidět i rozhledny, které už znám - Podvrší a Čebínka, ale bohužel jsem je nenašel - nejspíš kvůli horší viditelnosti. Pod rozhlednou jsou postaveny lavice a stoly z festovního dřeva, stojany na kola, dokonce i odpadkový koš, toho času plný a tabule s popisem místních archeologických nálezů.
Rozhlednu postavila v roce 2005 tesařská firma Jan Opatřil, slavnostní otevření proběhlo 20. srpna. Přístup není nijak omezen. Z Brna jsem najel 42 kilometrů.
Na zpáteční cestě jsem si chtěl půl kilometru pod Malým Chlumem prohlédnout pískovcové reliéfy S. Rolínka, ale jenom jsem si obalil kolo bahnem a reliéfy nikde. Určitě tam někde jsou, ale bohužel se mi nepodařilo k nim trefit. Vynahradil jsem si to v Bořitově, kde jsem si (zvenku) prohlídl moc hezký kostel, postavený kolem roku 1200. Cestou jsem se pak dvakrát občerstvil, jednou vodou u studánky pod hradem a podruhé jsem doplnil ionty kvasarem v hospůdce Pod hradem.
Žádné komentáře:
Okomentovat