Brněnský půlmaraton

Brněnský půlmaraton první květnový víkend se pomalu stává tradicí, jen houšť takových závodů.
Dopoledne jsem si zajel šalinó vyzvednout startovní číslo s čipem, keramickou botou a protože se mi zase podařilo přihlásit mezi první stovkou, taky reklamní tričko závodu.
Počasí vypadalo skoro ideálně - teplota kolem 19ti stupňů, sluníčko vykukovalo jenom občas. Start závodu byl teoreticky ve 14:30; pořadatelé amplionem informovali o novém pravidle - jeden výstřel tři minuty před startem, další minutu..., no, nevím, v nervózní atmosféře před startem asi málokdo počítal, kolikátý výstřel to už slyší. Korunou byla porucha startovací pistole před startovním výstřelem - asi vystříleli patrony :-).

Vyběhli jsme ze Svoboďáku na Masarykovu a samozřejmě jsme se prodírali davem pomalejších běžců, kteří byli rychlí před startem a zabrali místa vepředu. Snažil jsem se nasadit tempo, které mě nezničí po pár kilometrech a přitom mi udrží šanci na dobrý výsledek. Pořadatelé mi to moc neulehčili, na kilometrovnících se tradičně šetřilo, první byla až pětka u Anthroposu, ale potěšilo mě, že běžím dokonce lehce pod čtyři minuty na kilometr - 19 minut 43 vteřin.
Docela mi vadil závodník(?) na kostitřasu, nebo spíš jeho hlasitá rolnička; kravál to byl, jako by stěhovali kostel. Kolega běžec ze Saké Kateřinky to snášel mnohem hůř, nervoval se a snažil se mu utéct; myslím, že na to vyplýtval dost sil, které mu pak chyběly.

Kolem devátého kilometru, za stoupáním u Červeného konce, jsem si rozbalil isotabletu. U Ronda jsem potkal černé čelo závodu, asi pět afričanů, s odstupem jeden evropan, dva afričani, dvě afričanky..., no, hlavně, že to byl rychlý závod :-(. Konec prvního kola byl docela příjemný - Masaryčka a Svoboďák byly slušně zaplněné lidma, fandilo se - asi to má něco do sebe, pořádat závody v centru - k Líšeňským rybníkům by tolik lidí nikdy nepřišlo. Cílem prvního kola jsem proběhl v čase 43:35 a Honza Šrámek mi nechtěl dát zlatý věnec, který si chystal :-)

Pozitivní informací na začátku druhého kola bylo, že jsem za sebou přestal slyšet zvon kostitřasu. Horší bylo, že mi nějak začal chybět elán. Za mnou nikdo, přede mnou sto metrů díra. Až před výstavištěm jsem předběhl dlouhána se sluchátkama, ale nohy se mi zdály nějaké těžší. Potvrdilo se to u Anthroposu, kde jsem si zkontroloval čas na prvních pět kilometrů druhého kola - 22 minut, dvě minuty skluz. Nedělal jsem z toho vědu, protože zase nebylo s kým závodit a začalo mi být trochu těžko, dvě hodiny před startem jsem si dal těstoviny s tvarohem a asi jsem jich snědl moc. Začínalo mě píchat v hrudníku, takže stoupání za Riviérou jsem vyběhl opatrně a samozřejmě pomaleji. Seběhl jsem do Kamenné a sto metrů před sebou jsem uviděl běžet zelené tričko, které tam předtím nebylo. Odhadl jsem to na někoho s přepáleným začátkem a hned jsem měl lepší motivaci. Netrvalo dlouho a u Ronda už jsem ho míjel. Zároveň se kolem mě ale přehnal mládenec, který se asi naopak zase moc šetřil. Dvacátý kilometr jsem proběhl v čase 1:23:35. Pod Francisbergem jsem předběhl dalšího "vyhořelého", na Masaryčce ještě jednoho a už jsem běžel tempem, které mi vysávalo poslední síly. Poslední nepříjemná zatáčka kolem fontány na Svoboďáku a konečně cíl. Čas 1:28:09 nic moc, asi mi líp sedí trénink na maraton, vytrvalost trochu chyběla.
V cíli už mě čekala Slávinka. Chvíli jsme se dívali vyhodnocení soutěže živých soch, byly dost působivé, hlavně děcka měly vyvalené oči a ptaly se, jestli jsou to lidi nebo roboti. V lázních na Rašínově jsem se vysprchoval a převlíkl. Na vyhlášení vítězů závodu už jsme nečekali, stavili jsme se na preso a šel jsem si odpočinout na noční směnu.
A hodnocení závodu? Umístění mnohem lepší, než bych podle času čekal: celkově 23. a v kategorii MB 4. Trať je pěkná, jedno nepříjemné stoupání za Riviérou, chyběly mi už zmiňované kilometrovníky a naopak by mi určitě nechyběl nepříjemně hlasitý zvonek kostitřasníka. Šatny a sprchy na Rašínově super, na trati dvě občerstvovačky, tam bych měl připomínku k bublinkové minerálce, která pěkně štípe v očích a bublinky taky nejsou pro běžce zrovna ideální. Organizace závodu výborná, na křižovatkách policie s kolegy z dispečinku zajistili bezproblémový průběh. Na Svoboďáku plno akcí pro lidi, letos mi ale chyběl kolega Baběrád se zbožím New Balance, asi bych mu udělal kšeftík.
Brno by určitě zvládlo i víc takových závodů, co tak třeba maraton?

PS - použité fotky od Lenkatopka a Dana Orálka