Podvrší u Veselice 2

Druhý pokus o prohlídku rozhledny Podvrší už jsem si připravil líp; u foťáku náhradní baterky, otvírací doba ověřena. Vyjel jsem před polednem po stejné trase jako při prvním pokusu s pár výjimkami. Silnice mezi Bílovicemi a Adamovem už byla hotová a otevřená, ale aut jezdilo poskrovnu, lidi o tom asi ještě neví. V Blansku jsem odbočil až na druhém kruháči, ale po sto metrech jsem zjistil, že silnice nevede na sever, kam potřebuju, ale na jih. Vrátil jsem se a zjistil, že poblíž je i třetí kruháč - nějak jsem to Blansko podcenil. Našel jsem Dvorskou ulici, nahoře na Palavě mě nesvedla modrá turistická značka, ale pokračoval jsem po silnici do Češkovic (nejhorší stoupání na trase, asi kilometr docela prudký kopec, ale po slušném asfaltu). U hotelu Panorama jsem objevil první označení cyklostezky 5116. Sluníčko se objevilo už před Adamovem, takže jsem se těšil na vyhlídku.
Cyklocomp na místě ukazoval 36 kilometrů a dobu jízdy 1:41. Rozhledna byla opravdu otevřená. Základem jsou železobetonové skruže, po jejich obvodu vede točité kovové schodiště. Vyhlídkový ochoz je ve výšce 32 metrů nad zemí a 621 metrů nad mořem, celá rozhledna má výšku 48,8 metrů. Rozhled omezovala mlha v dálce, ale mohl jsem si prohlédnout další cíl - rozhlednu Malý Chlum, meteoradar Skalky, Kojál...

http://www.rozhledna-veselice.cz/

Bylo teprve 13:45 a rozhlednu jsem měl za sebou. Od rozcestníku Obůrka jsem se teda vydal ještě směrem k Macoše, která měla být po zelené turistické značce 4,5 kilometru daleko. Přes vesničku Nové dvory vede značka do lesa, kde jsou skromné pozůstatky hradu Blanseka. Docela prudkým sjezdem jsem se dostal k rozcestníku Pod Salmovkou. Nechtěl jsem vyjíždět prudké, kamenité serpentiny k dolnímu ochozu Macochy, tak jsem jel vlevo k Pustému žlebu a pak jsem VYŠEL prudké stoupání k rozcestníku Nad pustým žlebem (490 m/mořem); stezka byla kamenitá a mokrá, takže všechny pokusy o rozjezd skončily proklouznutím zadního kola. Nad Pustým žlebem už vede žlutá turistická značka k Macoše přes Koňský spád - nááádherná krajina. Jede se kolem hlubokého srázu nad údolím, skoro po rovině - zážitek, který si určitě zopakuju.

Od Macochy jsem se přece jen vydal po serpentinách dolů (s menší akrobatickou vložkou), Čertovou brankou k Punkevní jeskyni. Zrovna připlouvala loď a uslyšel jsem nezapomenutelný hlas průvodce - vyvolávače, který nás vezl na jaře. Kolem Skalního mlýna jsem dojel k Jakubovu jezeru, kde mi během focení krásně sluncem zalitého lesa ozobával botu drzý labuťák Ferda. Sluníčko už povážlivě klesalo, takže jsem jel už známou cestou přez okraj Blanska hladce až domů. Celková ujetá vzdálenost 82 km.